Seznamte se s třešňovicí

Pro výrobu destilátu je nutné použít tmavé přezrálé, ale zdravé plody třešní, které mají odstín až do hnědočerné barvy a stejně zbarvenou dužninu. Rané a světlé druhy třešní nejsou tak aromatické a pro výrobu destilátů nejsou vhodné. Třešně se většinou neodpeckovávají a pecky přenáší své aroma i do konečné chuti destilátu.
Třešně jsou velice rozšířeným ovocným stromem a v ušlechtilé formě se pěstují po celém světě. V našich lesích se můžeme setkat i s divoce rostoucími stromy, na kterých jsou chutné malé plody zvané ptáčnice.

rozkvetlá třešňová větev
Ty se pro své silné aroma můžou k destilovanému ovoci přidávat, ale nedoporučuje se destilovat jen z nich. Výsledný produkt by byl moc ovlivněný příchutí po peckách. Šlechtěné třešně mají velkou a širokou korunu a rostou poměrně rychle. Patří mezi ranně kvetoucí dřeviny, které jsou první velkou příležitostí pro opylovače, kteří na drobných bílých květech usilovně pracují a úroda bývá velice dobrá. Problém může přijít s ranními mrazíky, a proto se doporučuje stromy vysazovat na místa, která jsou od severu chráněná a do nadmořské výšky 350-600 metrů.
Při výrobě tohoto destilátu je sklizeň ovoce poměrně náročnou záležitostí, a proto někteří výrobci nahrazují kvas z ovoce třešňovým vínem. Takový destilát potom není tou pravou třešňovicí, i když se za ni vydává. Česání třešní si lze ulehčit tím, že si stromy udržujete prořezané a dobře přístupné ve výšce koruny. Kvas poměrně rychle pracuje a je potřeba nechat v sudu dost volného místa, aby nepřetekl.
zralé třešně
Rovněž se musí kontrolovat pH, které bývá nízké a hrozí zoctovatění. Potom přichází téma přislazování, kterého najdete v odborných debatách opravdu hodně.
Pro jistý výsledek při výběru třešňovice Lihovárek, se obracejte na zkušené prodejce, kteří vám poradí.  S výběrem začněte spíše s menšími „rodinnými“ lihovary, které se výrobě tohoto destilátu věnují. U těch lze předpokládat, že si na kvalitě opravdu hodně zakládají a kvalitu upřednostňují před kvantitou.