Aby totiž člověk zhubnul, musí se začít více hýbat a omezovat příjem potravy. A ani jedno z toho pro dotyčného nebývá přinejmenším v první fázi něčím potěšujícím.
Pokud se dotyčný začne více hýbat, ne-li dokonce sportovat, netrvá dlouho a začne ho všechno bolet. Inu, to víte, tělo na to není zvyklé a ona nešťastná nadváha to ještě komplikuje. A kdo by rád snášel tělesná muka, navíc ještě věčně zadýchaný a zpocený, že?
A s dietou je to snad ještě horší. Jakmile se jeden začne postit, počne ho přepadat nejprve chuť na něco a nakonec i stále ukrutnější hlad. Hlad, který je jak známo nejlepší kuchař, což v praxi znamená, že by dotyčný rázem nejraději zbaštil vše, co kolem sebe vidí. A jak rád! Ovšem zatímco se mu nabízí kdejaká dobrota, on musí odolávat pokušení, stravovat se jen střídmě a snášet ty věčné protesty žaludku, který si žádá to, na co byl zvyklý.
Tedy samé Jobovy zvěsti. Kvůli nimž se leckdo nepustí do hubnutí, dokud není už vážně zle, a kvůli nimž mnozí z těch, kdo se do toho dají, v průběhu hubnutí selhávají. Prostě nemají vůli dost pevnou na to, aby to dotáhli do úspěšného konce a pak si onu znovu nabytou štíhlou postavu i udrželi.
A přitom by to mohl zvládnout každý. Aspoň to omezování příjmu potravy by mu nemuselo být nepříjemné. Protože už existují přípravky, které člověka zbavují pocitu hladu nebo brání tělu ve využívání tuku obsaženého v přijímané potravě. Což logicky více než pomáhá jak v hubnutí, tak v pocitech, které ho provázejí. A proto třeba u přípravku Trimex prodej běží jako po másle. Protože tento přípravek skutečně pomáhá.
Člověk se sice musí i nadále snažit i sám, ale není to pro něj ani zdaleka tak těžké. A to je k nezaplacení.