Některá zvířátka chová člověk pro užitek, některá pro zábavu. U poštovního holuba už zůstala asi jen ta zábava.Ale, kdo ví, třeba přijde další potopa světa a budou se služby poštovního holuba opět hodit.
– Člověk poznal jeho úžasný orientační smysl a schopnost se vrátit i z velkých vzdáleností.
– Jeho vlastnosti byly využívány už od starověku, právě k nošení různých důležitých zpráv.
Dokáží letět rychlostí osmdesáti, až sto kilometrů za hodinu a za jeden den se mohou vrátit domů ze stanoviště, vzdáleného, až tisíc kilometrů.
– Proto si je brávali vojáci s sebou do války, protože to byl jediný způsob, jak dát rodině vědět, co se s nimi děje.
– Šlo to, bohužel, jen jednou. Protože jeden holub – jedna zpráva.
Vrací se vždy domů. Buď má doma někoho blízkého (děti nebo družku) nebo se mu chce prostě jen domů.
Holub na naší zahradě
Od konce dubna, do konce září, probíhají, na celém území Evropy, tréninky a závody poštovních holubů.Trasy jsou celkem náročné. Od sta, do tisíce kilometrů. Proto se může docela dobře stát, že přijdete na zahradu a tam bude sedět vysílený holub a nebude moci odletět.
Může to být z několika příčin.
1. Bylo špatné počasí– déšť, vítr, bouře.
2. Momentální indispozice– velká únava. Mohl prchat před nějakým predátorem.
3. Poranění – mohou do něčeho narazit nebo ho mohl zachytit nějaký dravec.
Pokud je holub tedy jen vyčerpaný, je potřeba mu dodat energii. Dáme ho do větší krabice s otvory a dovnitř mu nanosíme vodu a jídlo.
Zobe
– pšenici
– ječmen
– rýži
– slunečnici
– kukuřici
– hrách.
Po několika dnech klidu se zotaví a my ho můžeme, s dobrým pocitem, vypustit. Jestliže vidíme, že je zraněný a odletět nemůže, najdeme nejbližšího chovatele. Pokud se stane ta nejhorší varianta a my najdeme holuba mrtvého, je potřeba informovat jeho majitele. Najdeme číslo na kroužku a v seznamu hledaných holubů zjistíme příslušného chovatele.