Nu, i zde se dá cestovat s kufrem. Pamatuji maně, když kdysi pradávno jeden známý z osady prohrál sázku s musel jeden vandr s tímto zavazadlem absolvovat. Byla to neskutečná legrace. Ne, pro něj opravdu ne. Pro nás a další vandráky.
Kufr tedy není tím správným zavazadlem, ale vyhazovat jej netřeba, bude se hodit jindy, na jiný druh výletu.
My si do lesů a hor vezmeme batoh, a to nejen tak ledajaký. Protože, děj se, co děj, batoh je prostě základ všeho. Může v něm být celý náš majetek, který budeme na vandru potřebovat. Musí tam vejít stan, pokud jej tedy potřebujete, a hlavně oblečení. A také spací pytel, to je jasné.
Není pravdou že čím větší batoh tím lepší. Pravdou je to, že si to musíte umět nabalit a rozdělit. K tomu jsou v batohu všelijaké přihrádky, řemínky a kapsičky. To platí hlavně pro vojenské batohy, protože jak známo, armáda má prostě všechno nejlepší. Jistě by vojákovi v poli, nebo na cvičišti nešlo trpět přehrabování se v ruksaku a hledání něčeho důležitého. Proto má mít každá věc své předem určené místo, nebo chcete-li taktickou pozici. Potřebné věci nahoře, ty méně důležité dole.
Vojenské batohy vynikají především nosností. Není pro ně problém padesát kilogramů. Popruh se ani neurve, ani nezačnou povolovat švy, jako u těch levnějších bratříčků, kde zatáhnete za provázek a zůstane vám v ruce. O kvalitě zipů snad ani nemá smyslu psát. Ty si musíte doma na koleně rovnou přešít. Nebojte se jde to hladce, to, z čeho je batoh vyroben je tenounká látka, takže jehla tam jde sama.
U army batohů byste jehlu do látky, ze které je ušit asi jen tak nevrazili, nemluvě o tom, že by toho nebylo nikdy potřeba. Zde je kvalita uzávěrů a všeho dalšího daná. Ostatně si to můžete vyzkoušet. Vyberte si ruksak dle libosti, a můžete někam vyrazit. Uvidíte, že s ním, tedy s tím batohem, nebudete mít vůbec žádné problémy.